Krev a šroubky - Hana Zagorová перевод на немецкий

Krev a šroubky

Tak už to bude 300 let
Co na mou přilbu orel slét′
Co do ruky mi dali kopí
A místo šatů jen dva copy
Jsem socha, která oči klopí
Z Akademie věd

Hluboko dole tančí svět
Svůj pomatený menuet
Tanečník tanečníka střídá
A prosperitu svrab a bída
A vlastní jméno hlavní třída
Vždycky prý naposled

300 let ke mně stoupá z hloubky
Mumraj té zničující show
Co po ní zbývá?
Krev a šroubky
I ty pak ale zametou

Přesto jsem znovu celá paf
Když hlavní roli přijme dav
Školáci, starci, běhny, dámy
Vyzvou své svaté buďte s námi
V zápětí zapálí jim chrámy
A padne spousta hlav

A pak je všechno zpátky zas
I hráči pokeru řeknou pass
A kde se blýskávalo noži
Milenka čeká na nároží
Vyhojeny jsou rány boží
Jak se zdá v pravý čas

300 let ke mně stoupá z hloubky
Mumraj té nekonečné show
Po každém čísle krev a šroubky
Ze scény pěkně zametou

Proč tady trčím tolik let?
Kdo se Vás prosil o nadhled
Dali jste mi jen bolest šíje
A běželi tam, kde se žije
Já, ztělesněná teorie
Mám chuť Vám závidět

Proč musím civět
Do té hloubky?
Chci taky výstup v téhle show
Když nemám krev
Tak berte šroubky
A ty ať jednou zametou

Blut und Schrauben

Nun sind es schon 300 Jahr
Seit Adler auf den Helm mir kam
Man gab die Lanze mir in die Hand
Statt Kleidern zwei Zöpfe als Gewand
Ich Statue mit gesenktem Blick
Vom Wissenschaftsbezirk zurück

Tief unten tanzt die Welt allein
Ihr wirrer Menuett-Reih'n
Ein Tänzer löst den anderen ab
Not, Krätze - "Wohlstand" macht sich satt
Die Hauptstraße nennt sich zuletzt
Immer nur "Letztes Mal" zu Recht

300 Jahre steigen aus der Tiefe
Trubel der zerstörerischen Show
Was bleibt danach?
Blut und Schrauben
Doch selbst die fegen sie davon

Doch bleib ich völlig sprachlos hier
Wenn Hauptrolle der Mob ergreift
Schüler, Alte, Matronen, Fraun
Rufn ihren Heil'gen: "Kommt zu schaun!"
Doch gleich die Tempel sie verbrennt
Köpf rollen ungehemmt

Und dann kehrt alles wieder ein
Pokerer sagen: "Passen fein"
Wo Messer blitzten scharf und kalt
Stand einst die Liebste am Portal
Verheilt sind Gottes Wunden all
Scheint rechtzeitig der Tag

300 Jahre steigen aus der Tiefe
Trubel der endlosen Revue
Nach jedem Akt Blut und Schrauben
Von Bühne fegt man sie geschwind

Warum steh ich hier viele Jahr?
Wer bat um eure Weisheit gar?
Ihr gabt nur Nackenschmerzen mir
Rannt dorthin, wo das Leben schwirr
Ich, verkörperte Theorie
Neid spar ich nicht für dich

Warum muss starren
Ich in Tiefen?
Ich will auch auftretn in der Show
Hab kein Blut -
Dann nehmt Schrauben!
Die sollt einst kehren eure Not