Текст песни Moře samoty - Hana Zagorová

Kudys bloudil v loďce z papíru
Vírem světa, příbojem vesmíru
Řekni, jaký maják svítí na hroty útesů
Na hroty útesů a mělčin samoty

Říkáš, zářil škvírou ve dveřích
V jeho lampě já doplňuju líh
Čekám, až sem vstoupí někdo
Snad někdo jako ty
Snad někdo jako ty
Vyplavený mořem samoty

Čekala jsem léta, až jsem nakonec
Kanárovi v koutě otevřela klec
Řekla jsem si, snad mě zachrání
Sedmdesát prášků na spaní
Řekla jsem si, snad mě zachrání
Sklenka vody a sedmdesát prášků na spaní

Když otáčím klíčem ve dveřích
Stojíš tu, tak tys to přece stih
Zachránit mě moh jen někdo
Jen někdo jako ty, jen někdo jako ty
Vyplavený mořem samoty
S touhletou povídačkou stojíš ve dveřích
Ani ten můj kanár ti moc nevěří
Jako Noe z Archy, já ze dveří
Pustím ptáka - temno rozčeří
Který vlny temna rozčeří
Zkusíme to - já a ty
Ustup moře samoty