Текст и перевод песни Hana Zagorová - Vlaštovčí Hnízdo

Vlaštovčí Hnízdo

Nad mořem cestou nesnadnou,
Tam, kde se vlny tříští,
Nad mořem, v skalách spolu jdou, poutníci toulaví.
První měl silná ramena,
Ten druhý srdce zas vlídné.
Tu náhle, z moře zrozená,
Bouře je překvapí.

Pojď se mnou, bratře, v nesnázi,
Vede tu cesta známá.
Mnoho nám k cíli neschází,
Zbývá jen skalní brána.

Pár bílých zdí,
Tam ve výši bývalo vlaštovčí hnízdo,
Pojď, než se bouře utiší úkryt nám obstará.
Příběh ten děd můj znal.

A když je spánek uchvátí jako když proutkem mávne,
Svit loučí brány pozlatí, hudba se rozezní.
Ten první pil a hodoval, ten druhý zas tančil stále
S dívkou jež čelo znavené šátkem mu osuší.

Sbohem buď dívko, tulák jsem, nemohu déle zůstat.
Však dívka krásná jako sen, dlaní mu zamkne ústa.
Vezmi můj šátek, s sebou vem, v zástavu na cestu dlouhou.
Poutník ten šátek, okouzlen, na prsou uschová.
Příběh ten děd můj znal.

Náhle jak závan perutí jitro se okny vkrádá.
Zmizí, jak křídla mávnutí, lesk nočních vyznání.
Na pustém hradním nádvoří nový den vyplaší stíny.
Den, když se sluncem rozhoří, poutníky probudí.

Divný sen, bratře, se mi zdál,
Pil jsem a jed do rána.
Pojď, bratře, půjdem zčerstva dál, čeká nás dlouhá pouť.
Však druhý poutník neslyší, na prsou schovává šátek
A nad ním kdesi ve výši vlaštovky zakrouží.
Příběh ten děd můj znal.

Swallow's Nest

Over the sea on a difficult path,
Where the waves crash,
Over the sea, in the rocks, two pilgrims walk together.
The first had strong shoulders,
The second had a kind heart.
Suddenly, born from the sea,
A storm takes them by surprise.

Come with me, brother, in trouble,
There is a familiar path here.
We are not far from our destination,
There is only a rock gate.

A few white walls,
There, high up, used to be a swallow's nest,
Come, before the storm subsides, it will provide us with shelter.
My grandfather knew that story.

And when sleep overtakes them as if by magic,
The torchlight gilds the gate, the music begins to play.
The first one drank and feasted, the second one danced all the time
With a girl whose weary brow he dries with a scarf.

Farewell, girl, I am a vagabond, I cannot stay any longer.
But the girl, beautiful as a dream, locks his mouth with her palm.
Take my scarf, take it with you, as a pledge for the long journey.
The traveler, enchanted, hides the scarf on his chest.
My grandfather knew that story.

Suddenly, like a flutter of wings, the morning creeps in through the windows.
Gone, like the flap of wings, the shine of the night confessions.
In the deserted courtyard of the castle, a new day scares away the shadows.
The day, as the sun rises, awakens the travelers.

A strange dream, brother, I had,
I drank and poisoned myself until morning.
Come, brother, let's go on refreshed, we have a long way to go.
But the other pilgrim does not hear, on his chest he hides the scarf
And above him, somewhere high up, swallows are circling.
My grandfather knew that story.