Текст песни Čas Odejít - Hana Zagorová

Ani řetězem se nedá pes k boudě navždy přikovat,
Ani bičem nezkrotí se kůň, když stát se mu nechce,
Ani z nejdražší vlny neupleteš síť snů,
Ani z kvartýru zlatou klec nesvedeš,
Když chlap doma nechce být.

Když lístek už má na cestu kdoví kam,
Jestli se nevrátí anebo vrátí,
Trhej si z kopretin odpustky mládí
A našich vin, co se jako plyn
Bytem rozběhly a těžko už je vyvětráš.

Tak už nech těch scén,
Tak už nech těch scén,
Moc mi to nejde lhát,
Hlavní role hrát.

Já prostě nejsem formát,
Co má s tebou deník psát.

Když se k ránu nakláněla noc
Jménem poprvé,
Když si krajina svlékla košili
šitou z šedých stínů,
Když i červánky rozběhly se
Pást na nás dvou,
Když jsme před léty
Přešli práh dospělých
Až po uši v rozpacích,
Kdo věděl, co bude dál.

Kdo znal nit příběhů,
Co jsme si začli už tenkrát už dávno
A co se říkat má,
Když motýl lásky přistává
Letem klouzavým.

I teď už málo vím
I teď, vážně po létech.
Už né pod nebem,

Už ve čtyrech zdech.

S dechem zúženým
čekám po špičkách,
čekám na správný čas,
Kdy mám zůstat a kdy odejít.