Vím málo (She's Always a Woman) - Hana Zagorová перевод на немецкий

Vím málo (She's Always a Woman)

Život, jenž musím žít, pouze mě náleží,
život milion pravd, život milion lží,
život s tebou i bez, život radost i stres.
A hrát, to má rád,
že víš málo, čím o něm víš víc.

Můžeš být skromný chlap, můžeš být doktor práv,
Můžeš mít dobrý vkus a být pyšný jak páv.
Můžeš na struny kytar pověsit svět jak nic.
Stejně, když se tě zeptám,
Víš málo, čím o něm víš víc.

Ó, svými ústy mě znáš,
Svými vlasy jak měď se mě teď dotýkáš.
Ó, svými prsty mě znáš
A svojí tváří se mě teď dotýkáš.

Dlouho byla jsem vzhůru v noci jak ametyst,
Ve tvé spící tváři jsem zkoušela číst,
Jestli láska je lest, změna jména a nic...
Odpověď dalo mi ráno,
Vím málo, čím o ní vím víc.

Hmmm...

Ó, svými ústy mě znáš,
Svými vlasy jak měď se mě teď dotýkáš.
Ó, svými prsty mě znáš
A svojí tváří se mě teď dotýkáš.

Jsem přístavní hráz pro tvůj toulavý smích,
Jsem největší hřích všech milujících.
Každý den něco čekám, když vyjdu ti vstříc,
Když pak sedím před zrcadlem, vidím,
že stále vím málo, čím o všem vím víc...

Hmmm...

Ich weiß wenig (She's Always a Woman)

Das Leben, das ich leben muss, gehört mir allein,
Ein Leben, Million Wahrheiten, Million Lügen sein,
Leben mit dir, auch ohne, Leben Freud' und Stress.
Und das Spielen, das liebt er,
dass du wenig weißt - mehr über ihn weißt als je.

Du magst bescheid'ner Kerl sein, Doktor der Juristerei,
Magst guten Stil besitzen, stolz wie ein Pfau sein.
Magst an Gitarrensaiten die Welt willig hängen.
Dennoch frag ich beharrlich,
Weißt du wenig, mehr über ihn weißt du im Nu.

Oh, mit deinen Lippen kennst du mich,
Dein kupfern Haar streift mich in diesem Augenblick.
Oh, mit deinen Fingern kennst du mich,
Und dein Antlitz berührt mich in diesem Moment.

Nachts wach ich lange, leuchtend wie Amethyst,
In deinem schlummernden Gesicht lese ich Geschichte,
Ob Liebe nur Täuschung, ein Namenswechsel, Nichtigkeiten...
Morgengrauen gab Antwort,
Ich weiß wenig, doch mehr über sie versteh ich.

Hmmm...

Oh, mit deinen Lippen kennst du mich,
Dein kupfern Haar streift mich in diesem Augenblick.
Oh, mit deinen Fingern kennst du mich,
Und dein Antlitz berührt mich in diesem Moment.

Ich bin die Hafenmauer für deines Lachens Klang,
Die größte Sünde aller Liebenden, klar und bang.
Jedes Tags harre ich, geh ich dir entgegen,
Sitz ich vorm Spiegel, seh ich,
dass ich wenig weiß - mehr über alles weiß ich dennoch...

Hmmm...