Řeka Zázraků - Hana Zagorová перевод на немецкий

Řeka Zázraků

Znáš ten malebný kout,
V něžném náručí skály ukrytý?
V něm se narodil proud
A hned vesele zurčel koryty dál, jak stříbrný šál,
Co na šíji hor plál,
I vítr se o něj bál, tichounce zašeptal: "Pojď".

Já tě vyvedu z hor,
Budeš průzračnou říčkou pstruhovou. Teď už uneseš vor,
Pluje večerní mlhou duhovou dál, na vlaštovčí ples,
Přes ten nejprudší jez.
S jiskrami od kopyt jdou koně k vodě pít,
Slunce na hladině zkus dlaní vylovit.

Koukej člověče dřív než ti uteče do mraků.
Chvíli nečeká, život je jak řeka zázraků.
Má svůj veliký cíl, jak sen, co se vyplnil.
Rybáře pohostí na břehu s radostí,
Rackové nad vodou stačí jí ke štěstí.

Koukej člověče dřív než ti uteče do dáli.
Není spokojen ten, kdo se dívá jen z povzdálí.
Vždyť život má tolik krás,
S krásou jde všechno snáz.
Jak proud, když prolomí hráz, tichounce zašeptám: "Pojď".

Pod ten kamenný most,
Tam si v půjčovně loďku vypůjčím.
Budeš sváteční host,
Poplujem spolu jak sálem tanečním dál, tou cestou všech cest, do všech dalekých měst.
Řeka bez velkých gest proudem svým zašeptá: "Pojď".

Koukej člověče dřív než ti uteče do mraků.
Chvíli nečeká, život je jak řeka zázraků.
Má svůj veliký cíl, jak sen, co se vyplnil.
Rybáře pohostí na břehu s radostí,
Rackové nad vodou stačí jí ke štěstí.

Koukej člověče dřív než ti uteče do dáli.
Není spokojen ten, kdo se dívá jen z povzdálí,
Vždyť život má tolik krás,
S krásou jde všechno snáz.
Jak proud, když prolomí hráz, tichounce zašeptám: "Pojď".

Fluss der Wunder

Kennst du das malerische Eckchen,
Versteckt in den zarten Armen der Felsen?
Dort ward geboren der Fluss,
Und plätscherte fröhlich durch Rinnen hinfort, wie ein silbernes Tuch,
Das am Gebirgshals erglänzte,
Selbst der Wind fürchtete ihn, hauchte leise: "Komm".

Ich führe dich fort aus den Bergen,
Wirst ein klarer Forellenbach sein. Nun trägst du schon Flöße,
Segelnd durch abendlichen Regenbogendunst hin zu Schwalbenfest,
Über den reißendsten Wehr.
Mit Huf-Funken eilen Pferde zum Trinken,
Die Sonne auf dem Wasserspiegel fang versuch mit der Hand.

Schau Mensch, bevor es verfliegt in Wolken.
Keine Sekunde wartet es, das Leben ist ein Fluss voll Wunder.
Es hat sein großes Ziel, gleich Traum der wahr ward,
Gastfreundlich bewirtet es Fischer am Ufer mit Freuden,
Möwen überm Wasser genügen ihm schon zum Glück.

Schau Mensch, bevor es entgleitet in Fernen.
Nicht zufrieden wer bloß von dort drüben schaut,
Denn voller Schönheit ist das Leben,
Mit Schönheit geht alles leichter.
Wie der Strom wenn er durch Dämme bricht, flüstre leis ich: "Komm".

Unter jener steinernen Brücke,
Dort leih ich mir vom Verleih ein Boot.
Du wirst festlicher Gast sein,
Wir schiffen wie durch Tanzsaal weiter, aller Wege Weg, fern zu allen Städten.
Fluss ohne große Gebärde rauscht mit heimlich: "Komm".

Schau Mensch, bevor es verfliegt in Wolken.
Keine Sekunde wartet es, das Leben ist ein Fluss voll Wunder.
Es hat sein großes Ziel, gleich Traum der wahr ward,
Gastfreundlich bewirtet es Fischer am Ufer mit Freuden,
Möwen überm Wasser genügen ihm schon zum Glück.

Schau Mensch, bevor es entgleitet in Fernen.
Nicht zufrieden wer bloß von dort drüben schaut,
Denn voller Schönheit ist das Leben,
Mit Schönheit geht alles leichter.
Wie der Strom wenn er durch Dämme bricht, flüstre leis ich: "Komm".