Текст песни Ptačí Hnízda - Helena Vondráčková

Ráno co ráno se stále jen ptám,
Proč utichla hnízda ptačí?
Ptám se, proč v hnízdě je špaček teď sám
A proč kolem nekrouží?
Máma jen dívá se na děti své,
Sotva už jim v letu stačí.
Mládě je mládě a jednoho dne
Z hnízda letět zatouží.
Když mláďata z hnízda odlétají,
Naposled jí křídly zamávají,
Snad si na tu mámu opuštěnou
Někdy vzpomenou.
Jednou zrána z hnízda odlétají,
Naposled jí křídly zamávají
A pak ještě dlouho zdává se jí,
že se vracejí.
A každá máma mívá
Pak na krajíčku pláč,
Když naposled se dívá,
Jak odcházejí děti její.
Z hnízda odlétají,
Naposled jí křídly zamávají,
Snad si na tu mámu opuštěnou
Někdy vzpomenou.
Není to dlouho, byl slunečný den,
Na nádrží čekal vláček.
Máma tam stála a jedno vím jen -
V ruce měla kapesník.
Vím, že i mé dítě jednoho dne
Z hnízda vyletí jak ptáček.
Máma je máma a neřekne ne,
Jen se někdy rozteskní.
Když mláďata z hnízda odlétají,
Naposled jí křídly zamávají,
Snad si na tu mámu opuštěnou
Někdy vzpomenou.
Jednou zrána z hnízda odlétají,
Naposled jí křídly zamávají
A pak ještě dlouho zdává se jí,
že se vracejí.
A každá máma mívá
Pak na krajíčku pláč,
Když naposled se dívá,
Jak odcházejí děti její.
Z hnízda odlétají,
Naposled jí křídly zamávají,
Snad si na tu mámu opuštěnou
Někdy vzpomenou.