Текст песни Trápím se jen vlastní hloupostí - Helena Vondráčková

Ač nevěřím, že bys někdy chtěl
Ode mne odejít.
Tak najednou bývám nejistá
A plná úzkostí.
Bláhový pláč skrývám síťovím
Stříbrných nadějí,
že žárlivá jsem
A že trápím se jen vlastní hloupostí.

Přesto mě unáší
Ta chvíle k představám,
Co ti říct, až poznám,
že tvoje láska dýchat přestává.

Když mohu dřív a ty říkáš,
že můžeš až později.
A nebo se loučíš,
Mě napadá spousta možností:
Kam pospícháš, kde jsi byl?
A mou jedinou nadějí
Je to, že žárlivá jsem
A že trápím se jen vlastní hloupostí.

Přesto mě unáší
Ta chvíle k představám,
Co ti říct, až poznám,
že tvoje láska dýchat přestává.

Tak za nocí stále pátrám,
Jak svou lásku ubráním.
Čím překlenu proudy
A vzdálené břehy přemostím?
Až najednou spatřím,
Jak se mi vysmívá svítání.
Protože žárlivá jsem
A že trápím se jen vlastní hloupostí.

Protože žárlivá jsem
A že trápím se jen vlastní hloupostí.