Текст и перевод песни Helena Vondráčková - Vzpomínky

Vzpomínky

Stmívá, nějak náhle se stmívá
Marně vzpomínky skrývám stěnou zapomnění,
Stejně přijdou a nic je v pravdu nepromění,
Jsme si dál tak vzdáleni

Zháším, pocit prázdnoty vzrůstá
I když vím, žes tu zůstal jsem zas opuštěná
Něco říkáš a vůbec nic to neznamená
Co nám zbývá, půjdem spát.

Tvé rty líbám, tvou dlaň mám
A půlnoc tmou nás chrání
Pak se vzbudím, všechno zas jen studí
Zas byl to sen jen přání.

Svítá, slunce málem už pálí,
Snad i tobě se zdály ty sny, které já mám,
Každý z nás dvou se tajně vrátil ke vzpomínkám,
Každý z nás dvou zvlášť a sám.

Býval mráz, mrak slunce zhas a stejně tvá ruka hřála
Co z lásky zbývá, mně se dál zdá živá
Mně ještě zdá se stálá.

Vstávej, o té lásce mi říkej
A já přijmu to s díkem, všechno vrátí se nám
Zas mě líbej, ať na vzpomínky zapomínám
Jen těch krásných víc ať mám.

Memories

It's getting dark, suddenly it's getting dark
In vain I hide memories behind a wall of oblivion,
They come anyway and nothing really changes them,
We are still so far apart

I put out the light, the feeling of emptiness grows
Even though I know you stayed here, I'm abandoned again
You are saying something and it doesn't mean anything
What is left for us, let's go to sleep.

I kiss your lips, I hold your hand
And midnight protects us from the dark
Then I wake up, everything is cold again
It was just a dream, just a wish.

Dawn, the sun almost burns,
Perhaps you also had the dreams that I have,
Each of us secretly returned to memories,
Each of us separately and alone.

It used to be freezing, the clouds extinguished the sun, and still your hand was warm
What remains of love, seems alive to me
To me it still seems permanent.

Get up, tell me about that love
And I will receive it with gratitude, everything will be returned to us
Kiss me again, so that I can forget the memories
Let me have only more beautiful ones.