Текст и перевод песни Helena Vondráčková - Zlatá Monstrance

Zlatá Monstrance

To slunce je mou zlatou monstrancí,
Co při mši ranní zdvíhá den.
Dlouhý spaní odnesou skřivánci
A já dám svou tvář slunci v plén.
Spánek vrátím tam, kam náleží,
Jak velí půjčovní řád.
Žiju a tím o sny neběží,
Já na slunci dál chci se hřát.
Ať každodenně s bláznivou nadějí
Ptáci zapějí, že prý těch slunci je víc.
Kouzelnou finesou prý jich přinesou
Zítra třeba na tisíc.
Já jim v tom nebráním,
Hlavu zakláním,
Prohlížím šmolkovej tyl.
Jedno mi postačí, když se nemračí
A když já jsem jeho cíl, ten cíl.
To slunce je mým zlatým kalichem,
Co při mši ranní zdvíhá den.
Dlouhý spaní odhodím se smíchem
A pak utíkám rychle ven.
Nohy smáčí rosa průsvitná,
Slunce den zdvíhá výš.
Ptám se já,
čím jsem tak bezcitná,
že pro slunce snům zamknu mříž.
Ať každodenně s bláznivou nadějí
Ptáci zapějí, že prý těch slunci je víc.
Kouzelnou finesou prý ji přinesou
Zítra třeba na tisíc.
Já jim v tom nebráním,
Hlavu zakláním,
Prohlížím šmolkovej tyl.
Jedno mi postačí, když se nemračí
A když já jsem jeho cíl, ten cíl.
Na, na, na, na...

Golden Monstrance

This sun is my golden monstrance,
Which raises the day at morning mass.
Larks will carry away long sleep
And I will give my face to the full sun.
I will return sleep to where it belongs,
As the rental order commands.
I live and therefore don't run after dreams,
I want to keep warming myself in the sun.
Let the birds sing with crazy hope every day,
That there are supposedly more suns.
They supposedly bring them with magical finesse
Tomorrow maybe a thousand.
I don't prevent them from doing so,
I tilt my head back,
I look through the smurfette tulle.
One is enough for me, when it doesn't frown
And when I am its goal, that goal.
This sun is my golden chalice,
Which raises the day at morning mass.
I throw off long sleep with laughter
And then I quickly run outside.
Transparent dew moistens my feet,
The sun raises the day higher.
I ask myself,
Why am I so heartless,
That I lock the bars for dreams for the sun.
Let the birds sing with crazy hope every day,
That there are supposedly more suns.
They supposedly bring them with magical finesse
Tomorrow maybe a thousand.
I don't prevent them from doing so,
I tilt my head back,
I look through the smurfette tulle.
One is enough for me, when it doesn't frown
And when I am its goal, that goal.
Na, na, na, na...