Текст и перевод песни Karel Gott - Stokrát Chválím Čas

Stokrát Chválím Čas

Po lávce tvého nártu
Přejdu nejsnáz pláče pout,
Na stéble tvého zápěstí
Mohu dál i v bouři plout.

Jen v hořkomléčné dráze
Tvých vlasů chtěl bych spát
A máš-li vést mě k zkáze,
Tak já ji příjmu rád.

A stokrát chválím čas,
Kdy vcházím do tvých řas,
Každý záhyb tvůj i vlas já znám.

A kdyby náhle blesk tu sjel,
Srdce spálil na uhel,
Tak byl bych šťasten,
že jsem lásku měl a mám.

Jak terče střelnic na poutích,
Jsou ta souhvězdí tvých pih
A máš tak svůdná zákoutí
Jež neznat byl by hřích.

V tvých nástrahách jak v Séně
Se topím dál a dál
A znám tě stále méně
A já bych rád Tě znal.

A stokrát chválím čas,
Kdy vcházím do tvých řas,
Každý záhyb tvůj i vlas já znám.

A kdyby náhle blesk tu sjel,
Srdce spálil na uhel,
Tak byl bych šťasten,
že jsem lásku měl a mám.

Ač ráno sám jsem v dálce,
Ta hořkost má je táž,
Na mráčky píšu palcem
Co dávno, dávno znáš.

Že stokrát chválím čas,
Kdy vcházím do tvých řas,
Každý záhyb tvůj i vlas já znám.

A kdyby náhle blesk tu sjel,
Srdce spálil na uhel,
Tak byl bych šťasten,
že jsem lásku měl a mám.

A Hundred Times I Praise the Time

Across the bridge of your instep
I cross the bonds of tears with ease,
On the blade of your wrist
I can sail on even in a storm.

Only in the bittersweet path
Of your hair would I like to sleep
And if you are to lead me to ruin,
Then I will gladly accept it.

And a hundred times I praise the time,
When I enter your eyelashes,
Every curve of yours, every hair I know.

And if suddenly lightning struck here,
Burned my heart to ashes,
Then I would be happy
That I had and have love.

Like targets at fairground shooting galleries,
Are those constellations of your freckles
And you have such seductive nooks
Which not to know would be a sin.

In your traps like in the Seine
I drown further and further
And I know you less and less
And I would like to know you.

And a hundred times I praise the time,
When I enter your eyelashes,
Every curve of yours, every hair I know.

And if suddenly lightning struck here,
Burned my heart to ashes,
Then I would be happy
That I had and have love.

Though in the morning I am alone in the distance,
My bitterness is the same,
On the clouds I write with my thumb
What you have known for a long, long time.

That a hundred times I praise the time,
When I enter your eyelashes,
Every curve of yours, every hair I know.

And if suddenly lightning struck here,
Burned my heart to ashes,
Then I would be happy
That I had and have love.