Текст песни Smečka - Karel Kryl

Už táhnou hejna holubic se zelenými křídly
A klecí zbylo věru víc než snů, jež v duši sídlí,
Po čtvrtstoletí mlčení a půlstoletí strachu,
Svou troufalostí zděšeni, plijeme na papachu,
Po čtvrtstoletí mlčení a půlstoletí strachu,
Svou troufalostí zděšeni, plijeme na papachu.
Déšť padá na sloup morový a zamořenou révu,
Už táhnou koně kovoví z Augiášových chlévů,
A není, kdo by vykydal, vždyť rádci samozvaní
Si pěstí staré zvyky dál a kradou, lžou a žvaní,
A není, kdo by vykydal, vždyť rádci samozvaní
Si pěstí staré zvyky dál a kradou, lžou a žvaní.
Jak ustrašení šakali po dvacet roků hnití
My trpělivě čekali, až vlci budou sytí,
Už táhne smečka nažraná do tajgy hluchoněmé,
My, čekajíce na hrana, teď o kosti se rveme,
Už táhne smečka nažraná do tajgy hluchoněmé,
My, čekajíce na hrana, teď o kosti se rveme.