Текст и перевод песни Karel Černoch - Páteční

Páteční

Šaty jsou sváteční, zvony zní páteční,
Oni jdou na rukách zlatej cejch,
Bože můj, proč ten chrám nepadá, polykám,
Hořkej prach po slzách protivnejch.

Když mi ústa dává, cítím náhlej pád,
Když se láska vdává, má ji mít jeden rád.

Zvony zní smuteční, lidé jsou neteční,
Zbyl jen prach po slzách protivnejch.

Toho dne na mne spad celej svět
A všechno krásný se zřítilo v tom okamžiku,
Kdy vítr odhrnul kousek bílýho závoje.
A svět se roztříštil o křivý dlažební kostky
Toho starýho náměstí,
Který už vidělo tolik lidskýho neštěstí.
Začalo pršet a já jsem cítil,
že budu brečet, brečet před lidma,
Který to nemůžou pochopit,
Protože ten jejich svět ještě stojí.
Tak jsem šel pryč.

Město zdá se pouští, domům hrozí pád,
Nebe níž se spouští ...
...pozdravuj,
Mám té rád.

Šaty jsou smuteční, zvony zní čtvrteční,
Lidé jdou, víří prach po slzách.
Šaty jsou smuteční zvony zní čtvrteční,
Hořkej prach na očích, na řasách.

Friday

The dress is festive, the bells are Friday,
They walk on golden rings,
My God, why doesn't the temple fall, I swallow,
The bitter dust of nasty tears.

When she gives me her lips, I feel a sudden fall,
When love marries, one should love it.

The bells are tolling sadly, the people are indifferent,
Only the dust of nasty tears remains.

That day the whole world fell on me,
And everything beautiful collapsed at that moment,
When the wind blew back a piece of white veil.
And the world shattered against the crooked cobblestones,
Of that old square,
Which has already seen so much human misery.
It started to rain and I felt,
That I would cry, cry in front of people,
Who could not understand it,
Because their world is still standing.
So I left.

The city seems deserted, the houses threaten to fall,
The sky lowers...
...say hello,
I love her.

The dress is mourning, the bells are Thursday,
People walk, dust swirls from tears.
The dress is mourning, the bells are Thursday,
Bitter dust in the eyes, on the eyelashes.