Текст песни Popelky - Karel Černoch

Kolik je v řádku not
A kolik nad linkou být smí?
Kolik je dětskejch úst
Co zamkneš pralinkou, kdož ví?

A proč je, táto,
V abecedě před el ká?
A řekni, táto,
Ale vážně, byla Popelka?

Proč si dívky
Rády hrajou na velký?
A pak pláčou
Jako malý Popelky?

Popel krásy, hrášek touhy, není lék,
Přitom schází jen ten pouhý oříšek.

Kolik je písku na poušti
A kolik tou pouští vede cest?
Když éro zemi opouští,
Co všechno s sebou musí nést?

A může se, táto,
Malý změnit ve velký?
A řekni, táto,
Ale vážně, jsou teď Popelky?

Je to krásný hrát si věčně s otázkou,
Je krásný běžet dál i za láskou.
Věčně prát se, běžet světem, třeba sám,
Proto fandím dětem a všem Popelkám.