Текст песни Poletim - Kryštof

Nocí světélkuješ, vždy když bloudím
A loudím ze tmy jas,
Malířům slov do palet se vkrádáš a zas...
Mezi rty mi změníš v jemné chvění
Ten rým, co má
Na váhách tíhu snění, a já...

Pak z hlubin moří Ti vesmír stvořím,
Z rytmů ticha hlas, co dýchá,
A z vodní pěny tělo ženy...

Nocí světélkuješ, vždy když s bděním
Změním se v tón
Všech harmonií, v symfoniích jak zvon
Rozezníš mě a v roztříštěné světy,
Co v nás tiše spí,
Se rozložíš v dva leknínové květy... já vím...

Z hlubin moří Ti vesmír stvořím,
Z rytmů ticha hlas, co dýchá,
A z vodní pěny duši ženy...