Bezbarvej ohen

Byla to láska na první zazvonění tramvaje
vteřinu váhal, jen až jí ve vlasech sníh roztaje
dali si kávu u přístavu, soumrak je vehnal do ulic
on mluvil a ona ještě víc

Byla to láska, den se jim na jazyku rozplýval
Všechny ty vůně, všechno, co si řekli očima
začalo sněžit na nábřeží, řekla jsem trochu opilá
on mlčel a ona mluvila

Beztarostnej podnájem
na konečný tramvaje
a když hudba dohraje
zbejvá v srdci jen bezbarvej oheň

A potom ráno polibek na první lžičku do kávy
nejdřív se smáli a pak je smutek zaplavil
tak to chodí, vraky lodí, prázdný bary, sály, kostely
on mlčel a oba mlčeli

Beztarostnej podnájem
na konečný tramvaje
a když hudba dohraje
vločka v ruce roztaje
jako parfém z předměstí
z lásky nebo neřesti
zůstává jim v zápěstích
a v srdci jen bezbarvej oheň

Bezbarvej oheň