Po půlnoci - Milan Chladil , Country Beat Jiřího Brabce , Milan Drobný перевод на немецкий

Po půlnoci

Nad hlavou mi krouží lampa žlutá
A vymýšlí si stíny nevšední.
Kdybych byl Renoirem, dívko zutá-á
Nakreslím tě, než se rozední. ou, jé.

Zlatou harfu rozpuštěných vlasů
Chtěl bych jedním dechem rozehrát.
S doprovodem stovky dívčích vlasů
Nejkrásnější barvu chci ti dát.

Za záclonou řas se rozednívá
A lampa se tak stává zbytečná.
Sbor mi z dálky šeptem chorál zpívá,
že je lepší když jsi skutečná-á.

A tak tedy u tvých nohou klečím,
Nevím mám tu plakat, mám se smát.
Za jeden však nápad noci vděčím:
Nejsem malíř, ale mám tě rád.

Nad hlavou mi krouží lampa žlutá
A vymýšlí si stíny nevšední.
Kdybych byl Renoirem, dívko zutá-á,
Nakreslím tě, než se rozední.

Za záclonou řas se rozednívá
A lampa se tak stává zbytečná.
Sbor mi z dálky šeptem chorál zpívá,
že je lepší když jsi skutečná-á.

A tak tedy u tvých nohou klečím,
Nevím mám tu plakat, mám se smát.
Za jeden však nápad noci vděčím:
Nejsem malíř, ale mám tě rád,
Nejsem malíř, ale mám tě rád,
Nejsem malíř, ale mám tě rád.

Nach Mitternacht

Über meinem Kopf kreist eine gelbe Lampe
Und erfindet ungewöhnliche Schatten.
Wäre ich Renoir, Mädchen, ausgezogen-n,
Würde ich dich zeichnen, bevor es tagt. Oh, yeah.

Die goldene Harfe deiner aufgelösten Haare
Möchte ich mit einem Atemzug zum Klingen bringen.
Mit der Begleitung von hundert Mädchenhaaren
Will ich dir die schönste Farbe geben.

Hinter dem Vorhang deiner Wimpern dämmert es
Und die Lampe wird so überflüssig.
Ein Chor singt mir von weitem flüsternd einen Choral,
dass es besser ist, wenn du wirklich bist.

Und so knie ich also zu deinen Füßen,
Ich weiß nicht, soll ich weinen, soll ich lachen.
Für eine Idee der Nacht bin ich jedoch dankbar:
Ich bin kein Maler, aber ich liebe dich.

Über meinem Kopf kreist eine gelbe Lampe
Und erfindet ungewöhnliche Schatten.
Wäre ich Renoir, Mädchen, ausgezogen-n,
Würde ich dich zeichnen, bevor es tagt.

Hinter dem Vorhang deiner Wimpern dämmert es
Und die Lampe wird so überflüssig.
Ein Chor singt mir von weitem flüsternd einen Choral,
dass es besser ist, wenn du wirklich bist.

Und so knie ich also zu deinen Füßen,
Ich weiß nicht, soll ich weinen, soll ich lachen.
Für eine Idee der Nacht bin ich jedoch dankbar:
Ich bin kein Maler, aber ich liebe dich,
Ich bin kein Maler, aber ich liebe dich,
Ich bin kein Maler, aber ich liebe dich.