Текст и перевод песни Pavel Bobek & Robert Krestan - Nedelni rano

Nedelni rano

Zvonil budík, bylo ráno,
V hlavě mé byl kámen snad a pod ním tma.
Když jsem snídal džbánek piva,
Ještě zdálo se, že divnou příchuť má.
Když jsem spláchl chladnou vodou z očí sny
A z tváře závoj šedivý,
řek mi pohled pouhý z okna ven,
že nedělní je den a lenivý.

Já cítil dál, že v ústech mám chuť cigaret
A písní prošlé noci.
Tak jsem vyšel ven a díval se,
Jak slunce nový den má ve své moci.
A pak mi vánek poslal vstříc tu vůni nedělní,
Co z horkých ploten voní
A náhle chtěl jsem být zas s tebou
Někde za městem ve stínu jabloní.

Chtěl bych být v nedělní ráno
V chodníku kvádrem žulovým
A proč divný smutek mívám,
To snad se nikdy nedovím.
A snad i smrt je méně vážná,
Než tyhle chvíle nedělní,
Kéž mi zvony ranní písní
Na prášek srdce rozmělní.

Šel jsem dál tou vůní ranní
Kolem bílých kočárků a dětských mašlí.
Pak jsem dlouho stál a díval se
Na věci, které svět občas krášlí.
Snad vrátil se mi zrak a já se najednou
Zas díval na svět zpříma,
Teď už možná tvému štěstí lépe rozumím,
Ač vím, že nejsi má.

Já chtěl bych být v nedělní ráno
V chodníku kvádrem žulovým
A proč divný smutek mívám,
To snad se nikdy nedovím.
A snad i smrt je méně vážná,
Než tyhle chvíle nedělní,
Kéž mi zvony ranní písní
Na prášek srdce rozmělní.

Sunday morning

The alarm clock rang, it was morning,
In my head there was a stone and darkness under it.
When I had a mug of beer for breakfast,
It still seemed to have a strange taste.
When I flushed the dreams from my eyes with cold water
And the gray veil from my face,
A mere glance out the window told me,
that it is Sunday and lazy.

I still felt that I had the taste of cigarettes in my mouth
And songs of the past night.
So I went outside and watched,
How the sun has a new day in its power.
And then the breeze sent me that Sunday scent,
Which smells from the hotplates
And suddenly I wanted to be with you again
Somewhere outside the city in the shade of apple trees.

I would like to be on Sunday morning
A granite cube in the sidewalk
And why do I have a strange sadness,
I will probably never know.
And perhaps even death is less serious,
Than these Sunday moments,
May the morning bells with their song
Grind my heart into dust.

I walked on the morning scent
Past white baby carriages and children's bows.
Then I stood for a long time and watched
The things that beautify the world.
Perhaps my sight returned and I suddenly
Looked at the world directly,
Now I can probably understand your happiness better,
Even though I know you are not mine.

I would like to be on Sunday morning
A granite cube in the sidewalk
And why do I have a strange sadness,
I will probably never know.
And perhaps even death is less serious,
Than these Sunday moments,
May the morning bells with their song
Grind my heart into dust.