Текст песни Jeste neni tma (Not dark yet) - Robert Křesťan , Druha Trava

Padají stíny, ale není kam se hnout,
Nedá se spát ani zapomenout,
Mám pocit, jako bych měl duši z oceli
A že mé jizvy ani slunce nezcelí.
Není kam jít, i když by bylo na čase,
Ještě není tma, ale stmívá se.

Svůj pocit lidství jsem nechal někde v polích,
Jako by za vším, co je krásné, bylo něco, co bolí,
Přišel mi dopis, tak milý, samý cit,
Napsala prostě, co měla na srdci.
A já už ani nevím, jestli ji poznám po hlase,
Ještě není tma, ale stmívá se.

Viděl jsem Londýn i Paříž pozdě k ránu,
šel podél řeky až k břehům oceánu,
Padl jsem na dno světa, níž než umím říct,
A v lidských očích už nehledám vůbec nic.
Jako by pravda byla vadou na kráse,
Ještě není tma, ale stmívá se.

Přišel jsem na svět a zemřu, aniž bych chtěl,
Všem se zdá, že se hýbám, jenže jako bych otupěl,
Jen stojím a myšlenky mi běží buhvíkam,
Už ani nevím, pred čím sem utíkám.
I modlitba mi zní jen jako vítr ve vlasech,
Ještě není tma, ale stmívá se.