Текст и перевод песни Tomáš Klus - Kfjetina

Kfjetina

Z lidí se stávaj dospělí, protože není dost pochopení
A měním se taky já, tou dobou s ní.
Pod muší křídla se schovává vždycky,
Když tuší, že prší na duši.
Z nadzemských výšek mi zamává a srdce buší.

Je květina a jediná, co věří,
že zvěři dá se věřit,
že na trnitým keři dá se spát.

Uprostřed nebe je díra a právě víra v ni ji otevírá
Poslům z cizích světů, jak střelám kulometu.
Podléhám ti. Podléhám ti.
A ty jsi ta láhev nedopitá, skrytá v krytu trilobita.

Na hrotu pera mám větu,
Která zůstane do večera nevyřčena,
Jinak ztrácí cenu.
Nechci být autorem frází,
Jak voda z prolomených hrází.
Unášíš mě. Unášíš mě.

Na tisíc malejch kousků rozložím si svět
A pak zas poskládám no a ty budeš zpět.
Já budu moudřejší a ty šťastnější, jen mi věř...

Flower

People grow up, because there isn't enough understanding
And I'm changing too, just like that with her.
Always hiding under tiny wings,
When she senses it's raining on her soul.
She waves to me from the heavenly heights and my heart is beating wildly.

She's a flower and the only one who believes,
that animals can be trusted,
that one can sleep on a thorny bush.

There is a hole in the middle of the sky and it's faith that opens it
To messengers from other worlds, like shooting bullets from a machine gun.
I succumb to you. I succumb to you.
And you're that bottle that was not finished, hidden in a trilobite's shelter.

On the pen tip I have a sentence,
Which will remain unspoken until the evening,
Otherwise it loses its value.
I don't want to be the author of phrases,
Like water from a broken dam.
You are carrying me away. You are carrying me away.

I will break the world into a thousand pieces
And then reassemble it, and you will be back.
I will be wiser and you happier, just trust me...