Текст и перевод песни Tomáš Klus - Okuropění

Okuropění

To Slunce je mojí inspirací
Matka příroda a země již jsem synem
Lidé jsou Achillem v patové situaci
Bude hůř pokud nesplynem

Jdou jak mořem
Vlna za vlnou
Občas se srazí cestou k děsivému břehu
Ale nemají pocit, že jedním jsou mořem

Nač je nám horám poroučet
Namísto chleba lámeme hole,
Ale kdo nasytí ty hordy čet
Co žene Láska k bližním na válečné pole

Jestli Bůh tvořil zemi spatra
Tak pane Bože to klobouk dolů
Marně teď v sobě pátrám
Kdy naposled jsme takhle mluvili spolu

Když už jsme u toho
Dovol mi otázku
Vážně to s člověkem už visí na vlásku
Vážně je hotovo?

Jak se mě můžeš takhle ptát
Přestaň už plýtvat slovama
Jsem tvůrce a ne kat
řeknu Ti rovnou co s váma

A bo lilo už od kuropění
Najednou se spojení přerušilo

Okuropění

The Sun is my inspiration
A son of Mother Nature, the land is my place
People are just Achilles in a stalemate
Things will be worse, if we don't become one

Walking like in the sea
Wave after wave
Sometimes they collide on that dreadful shore
Not realizing they are one sea

What's the point of ordering around mountains
Breaking sticks instead of baking bread
Who will feed all these thirsty hordes
Love of one's neighbor drives them to the battlefield

If God made the world absentmindedly
My hat's off to you, Lord
In vain, I search inside
When was the last time we talked like this

While we're at it
Let me ask
Is it really that bad?
Is it really over?

How can you ask me that
Stop wasting breath
I'm a creator, not a butcher
I'll tell you straight what's up

And it rained since crack of dawn
Suddenly, the connection is severed