Текст песни Okuropění - Tomáš Klus

To Slunce je mojí inspirací
Matka příroda a země již jsem synem
Lidé jsou Achillem v patové situaci
Bude hůř pokud nesplynem

Jdou jak mořem
Vlna za vlnou
Občas se srazí cestou k děsivému břehu
Ale nemají pocit, že jedním jsou mořem

Nač je nám horám poroučet
Namísto chleba lámeme hole,
Ale kdo nasytí ty hordy čet
Co žene Láska k bližním na válečné pole

Jestli Bůh tvořil zemi spatra
Tak pane Bože to klobouk dolů
Marně teď v sobě pátrám
Kdy naposled jsme takhle mluvili spolu

Když už jsme u toho
Dovol mi otázku
Vážně to s člověkem už visí na vlásku
Vážně je hotovo?

Jak se mě můžeš takhle ptát
Přestaň už plýtvat slovama
Jsem tvůrce a ne kat
řeknu Ti rovnou co s váma

A bo lilo už od kuropění
Najednou se spojení přerušilo