Текст песни Patrick - Václav Neckář

Dlouhej Patrick a jeho malinkej syn
Vstávají denně časně ráno.
Zdraví slunce a pozdraví trávu
A všechno ostatní je jim dáno.
Nezamykaj, nemaj dveře,
Jen se ráno zvednou a jdou dál.

Patrick má modrej telefon,
Kterej nikdy nezazvoní,
Celej den u něj sedává,
Čeká, poslouchá, hlavu kloní.
Potichounku do něj brouká,
Dokola si stále zpívá
Svou, svou, píseň svou.

Hej, ty tam, poslouchej,
Hej, ty tam, poslouchej,
Hej, ty tam, poslouchej.
Já chci tam, kam mraky se teď řítí,
Tam, kde řeka se do moře vlévá,
Hej, ty tam, poslouchej.

Patrick říká: auto, synku,
To jen železnej motýl,
Nechytej ho, ještě nenašel se ten,
Kdo by ho zkrotil.
Porazí tě, zabije tě
A pak klidně tiše uletí.

Nejlíp je ti v měkký trávě
V chladným stínu stromů
V kteroukoliv pak stranu půjdem
Půjdem jen směrem domů
Pak vzal Patrick telefon
A do sluchátka mlčel píseň
Svou, svou, píseň svou

Hej, ty tam, poslouchej
Hej, ty tam, poslouchej
Hej, ty tam, poslouchej
Já chci tam, kam mraky se teď řítí
Tam, kde řeka se do moře vlévá
Hej, ty tam, poslouchej

Z bílých zdí jde strach
Plášť a bílý práh
Křídla, který máš
Marně rozpínáš

Doktor řek: Patricku, auta jsou auta
Tvůj telefon není zapojen
V moderní společnosti každý má dům
A s výchovou syna nejsem spokojen
Blázen Patrick teď naposledy sedí
A do dlaní nikomu telefonuje
Píseň svou, svou, píseň svou

Hej, ty tam, poslouchej
Hej, ty tam, poslouchej
Hej, ty tam, poslouchej
Já chci tam, kam mraky se teď řítí
Tam, kde řeka se do moře vlévá
Tam, kde řeka se do moře vlévá
Hej, ty tam, poslouchej
Hej, ty tam, poslouchej
Hej, ty tam, poslouchej
Hej, ty tam, poslouchej

Dlouhý týdny jdou
Jen tak náhodou
Přísný přesný čas
Kráčí kolem nás

Jen sem tam zvoní
Můj žlutý telefon
A nikdo tam