Текст и перевод песни Václav Neckář - Balada Z Parku

Balada Z Parku

Svou tvář měl stářím vrásčitou
Hřebíkem hůlku pobitou
Chodil sám
Stále sám

Já vídal jej, jak přihrben
Napichoval celý den
Projeté lístky z tramvaje
Kam vítr je svál

Chodil městským parkem
A každý kout tu znal
Pod stromy se s deštěm ukrýval
Všechno nepotřebné, co odložil náš svět
Našel svojí hůlkou naposled

A kdo by se ptal po ceně
Té chvíle snění zlacené
A poezie ztracené
Kam vítr ji svál

Bydlel v suterénu
S oknem nad zemí
Po ránu
Se zdravil se všemi

Svět vycpaných ptáků
A starých pohlednic
Svět prodřených fraků
Není víc

Milion zápalek si skryl
Aby z nich jednou postavil
Lodě v lahvích, které nevypil
A plout v nich chtěl v dál

Kdo to za nás určí
Je to málo nebo dost
Žít stále něčí minulost

Kdo to za nás poví
Zda to stačí
Nebo ne
Čím životy jsou si podobné

Pak jednoho dne nepřišel
A už jsem o něm neslyšel
Nikdy víc
Nikdy víc

A kdo by se ptal po ceně
Té chvíle snění zlacené
A poezie ztracené
Kam vítr ji svál
Kam vítr ji svál

Ballad from the Park

His face was wrinkled with age
His walking stick covered with nails
He walked alone
Always alone

I saw him, how he was hunched over
Pricking project tramway tickets all day long
Swayed by the wind
Where the wind will blow it

He was walking through the city park
And he knew every corner there
Sheltering with rain under the trees
He found everything unnecessary, that was rejected by our world
With his stick for the last time

And who would ask for the price
For that gilded moment of dreaming
And lost poetry
Where the wind will blow it

He lived in the basement
With a window above ground
In the morning
He greeted everyone

A world of stuffed birds
And old postcards
A world of threadbare suits
It's gone

He hid a million matches
To build ships in bottles with them
That he won't drink
And sail away in them

Who will determine for us
Is it enough or not
To live forever in someone's past

Who will tell for us
If it's enough
Or not
In what our lives are similar

Then one day he didn't come
And I haven't heard from him
Never again
Never again

And who would ask for the price
For that gilded moment of dreaming
And lost poetry
Where the wind will blow it
Where the wind will blow it