Текст песни Potulný Hráč - Václav Neckář

Nanana nanana nanana...
Zpíval, zpíval tu potulný hráč, ráno se smálo, zmizel pláč.
Rázem růže tu vykvetly nám, štíty hor snížil k dolinám.
Písní jak sítí nám pochytal smůlu, požehnal úlům, pak z říčky pil.
I když zůstal jen několik chvil, písničku svou nás naučil .
Nanana nanana nanana...
Ptala se ho dívka, jestli smí jít s ním,
Až tam, kde končí proud, kde se rozplývá dým.
Křížem krážem a dál než dál, on se pouze pousmál.
Bloumám, bloumám, jen vítr ví kam, dál raděj půjdu krajem sám.
Spávám v trávě a z rosy mám plášť, to mladým dívkám vadí zvlášť.
Zítra zas půjdu do jiných končin, kdo ví, kde skončím pouť únavnou.
Zpívám píseň tu svou neměnnou, jen radost je mou odměnou.
Nanana nanana nanana...
Nikdo nikdy víckrát už ho nepotkal,
Byl to pouze sen co se dívkám zdál...
Jednou, jednou a víckrát ne, dívčí sny jsou záhadné.
Zpíval, zpíval tu potulný hráč, ráno se smálo, zmizel pláč.
Rázem růže tu vykvetly nám, štíty hor snížil k dolinám.
Písní jak sítí nám pochytal smůlu, požehnal úlům, pak z říčky pil.
I když zůstal jen několik chvil, písničku svou nás naučil .
Nanana nanana nanana...
Nikdo neví, jak se vytratil, jen jeho úsměv tu po něm zbyl.
Kdoví jaký má dnes cíl a kdo ví, zda tu vůbec byl.
Nanana nanana nanana...