Ten Chléb Je Tvůj I Můj - Václav Neckář перевод на немецкий

Ten Chléb Je Tvůj I Můj

Nejsi malej kluk, už je ti dvacet pryč
V ruce držíš k velké bráně klíč
Rozhlídni se, jen tak nestůj
Začni hledat svoji cestu
Kudy jít, kudy jít

Z půdy cítíš železo i obilí
Skryla spousty slz a násilí
Tomu, kdo k ní hlavu skloní
Dneska hlavně chlebem voní
Tahle zem, tahle zem, tenhle kraj

Ten chléb je tvůj, přece tvůj i můj
Ta zem je tvá, dneska tvá i má
Svou zemi sám proto stůj co stůj
Hýčkej, ať vzkvétá

Ten chléb je tvůj, přece tvůj i můj
Hlídej, ať v hojnosti vzejde nám
Pod plachtou správnou s námi pluj
Ať nejsi sám

Dodnes oči světa hledí právě sem
Tohle vždycky byla zvláštní zem
Nikdy nebývala smutná
I když chléb tu hořce chutnal
Teď je tvůj tenhle kraj

Proto napiš báseň nebo postav dům
Lidem kolem sebe dej svůj um
Na tvé síly tady čeká
Každé město, pole, řeka
Tahle zem, tahle zem, tenhle kraj

Ten chléb je tvůj, přece tvůj i můj
Ta zem je tvá, dneska tvá i má
Svou zemi sám proto stůj co stůj
Hýčkej, ať vzkvétá

Ten chléb je tvůj, přece tvůj i můj
Hlídej, ať v hojnosti vzejde nám
Pod plachtou správnou s námi pluj
Ať nejsi sám

Das Brot ist Deins und Meins

Du bist kein kleiner Junge mehr, schon zwanzig Jahre alt.
In der Hand hältst du den Schlüssel zum großen Tor.
Sieh dich um, steh nicht einfach nur da.
Beginne deinen Weg zu suchen,
wohin du gehen sollst, wohin du gehen sollst.

Aus dem Boden spürst du Eisen und Getreide,
er barg viele Tränen und Gewalt.
Dem, der sein Haupt vor ihm neigt,
duftet er heute vor allem nach Brot,
dieses Land, dieses Land, diese Gegend.

Das Brot ist deins, ja deins und meins.
Das Land ist deins, heute deins und meins.
Zu deinem Land, darum steh fest, komme was wolle,
heg und pfleg es, damit es blüht.

Das Brot ist deins, ja deins und meins.
Wache, dass es uns in Fülle reift.
Segle unter dem richtigen Segel mit uns,
damit du nicht allein bist.

Bis heute blicken die Augen der Welt genau hierher.
Dies war immer ein besonderes Land.
Es war niemals traurig,
auch wenn das Brot hier bitter schmeckte.
Jetzt ist diese Gegend dein.

Darum schreib ein Gedicht oder bau ein Haus.
Gib den Leuten um dich herum dein Können.
Auf deine Kräfte wartet hier
jede Stadt, jedes Feld, jeder Fluss.
Dieses Land, dieses Land, diese Gegend.

Das Brot ist deins, ja deins und meins.
Das Land ist deins, heute deins und meins.
Zu deinem Land, darum steh fest, komme was wolle,
heg und pfleg es, damit es blüht.

Das Brot ist deins, ja deins und meins.
Wache, dass es uns in Fülle reift.
Segle unter dem richtigen Segel mit uns,
damit du nicht allein bist.