Srdce

I letos na podzim mi buší,
Však o trochu pomaleji než se sluší,
Můj metronom temporytmů,
Já tuším.
Si pomalu zvykám a slzy polykám...
Ty veslaři zaber a mořem utrmácenou.
Na skálu najeď mou loďkou rozkymácenou.
A až ztratí se blankyt z mých slaných očí,
Úplně snadno dopadnu na dno...
Srdce mé proletí střepem,
Srdce mé skončí skončí.
Srdce mé proletí střepem,
Srdce mé skončí s tepem.
Srdce mé je kůň s handicapem.
Pak vteřinou proteče mých tisíc roků
A i když sprintuji život mi uteče v jediném kroku,
Odevzdávám se tmám
Trochu to studí...
Co stát se má, stane
Až noc splyne s ránem.
Pak srdce mé proletí střepem,
Srdce mé skončí...
Srdce mé proletí střepem,
Srdce mé skončí skončí,
Srdce mé proletí střepem,
Srdce mé skončí s tepem.
Srdce mé je kůň s handicapem...