Lyrics Trinity - Poetika

Možná jen nevěřili ale dneska už to ví
Ti kteří pochopili září, pořád na to sví
A rostou mezi lesy, mezi kopci různejch míst
Důkazy o tom jak si člověk může plnit sny
Hudba je nekonečná inspirace napříč dny
Hudba je nekonečná inspirace napříč dny
Od Prahy do Ostravy všechny cesty vedou k ní
Od Prahy do Ostravy všechny cesty vedou k ní
Všichni lidi kolem tebe rázem jsou ti blíž
Všichni lidi kolem tebe rázem jsou ti blíž
Celý roky zpátky domů, když ti město spí

A já nebudu se bát o to co má být
Stejně to co v sobě mám, mi nemůžeš vzít
Proto myslím, dýchám dál, než se změním v prach
Ten kdo v noci umírá, nemá z rána strach
Uoo

Víš, ten život není jenom easy
Víš, že je naho pro ty výzvy
Víš, ale nejde jenom mířit, pokud stojíš věčně nahoře, tak můžeš padat z výše
Jen stín, má nekonečně mnoho podob, co s tím?
Dýchám a obouvám se do bot, co vím?
Kolik rozdám toho druhym než najdu v sobě odpovědi jak na konci duhy
A můžu, anebo taky musím
A můžeš, pokud kolem tě to dusí
A můžem, pořád dělat jen to co umim, mám nekonečně otázek, co neodpoví ony
Tak hledám a denně mě to nutí
Co žiju, to píšu co píšu, to umim
Co říkám to mám, anebo mít musím a i když to neznám, tak jednou to zkusím

A já nebudu se bát o to co má být
Stejně to co v sobě mám, mi nemůžeš vzít
Proto myslím, dýchám dál, než se změním v prach
Ten kdo v noci umírá, nemá z rána strach
Uoo
Ooouooo uoooouoo ooouooo uooouooo
Uooouooo uoooouoo ooouooo uooo

A já nebudu se bát o to co má být
Stejně to co v sobě mám, mi nemůžeš vzít
Proto myslím, dýchám dál, než se změním v prach
Ten kdo v noci umírá, nemá z rána strach

Uoo