paroles de chanson Posázavský Pacifik - Waldemar Matuska

Co já jsem projel zemí, prošel koutů,
Viděl z divů světa i ty největší,
Ale říkám pravou krásu takovou tu,
Kterou léta znám, tu nikde nepředčí

Kam se tehdá, když jsem slabý jako moucha,
Nebo mám snad jak mí známí říkaj pech,
Můžu dát kde srdce řádně jak zvon bouchá
A mám síly dost a plíce jako měch

Když údolím se řítí
Posázavský pacifik
Stezkou ocelových nití
Lesklejších než čepel dýk

Já se v téhle chvíli cítím
Zase jako uličník,
Když údolím se řítí
Posázavský pacifik

Stíny po skalách se pnou a hned se lámou
Až tam dolů, kde je zajme říční proud
A vzduch voní smolou, heřmánkem a slámou
V téhle chvíli se vám nechce odtud hnout

A co teprv když se večer k spánku skládá,
K nebi jiskry táboráku vystřelí
Tváře pálí, až se zimou třesou záda
Žádný komfort ale je vám věřte líp

Modrou nocí jen tak zvědavě se kouká
Někdy sova, jindy přijde párek srn
Měsíc prochází se, kde je ve dne louka,
Čeká copak vyjde z vašich šesti strun

Kdyby někdo nabízel mi tisíc klajmů,
Celou Aljašku i šperky tepané
Jen ať mu ten kraj aspoň na dva týdny najmu
Řeknu: "Milej pane, tak to teda ne!"

Když údolím se řítí
Posázavský pacifik
Stezkou ocelových nití
Lesklejších než čepel dýk

Já se v téhle chvíli cítím
Zase jako uličník,
Když údolím se řítí,
Posázavský pacifik

La la la la la la la
Jsem zas jako uličník,
Když údolím se řítí
Posázavský pacifik