Krecek

Pár starejch věcí vezmem na sebe
A na záda zelenej dům
A jedem se toulat někam za nebe,
Kde vale dáme obyčejnejm dnům.

A po nás nikdy nikde nezbejvá
Sta konzerv a papírovej sad,
Pro zválenej kus trávy, co nás ukrejvá,
Nadáváte, chcete se smát.

Půjdeme dál, a s námi ti, co chtějí v lese žít,
Půjdeme dál, když řeka v peřejích nám nese klid,
Půjdeme dál, a ten, kdo bránit nám chce, musí říct,
Co děláme špatně, musí říct.

Pro pár kovbojíčků slyším každej den:
Co tremp, to chuligán,
A když pozvu někoho, ať přijde jen,
Je línej a nechce se mu k nám.

Těžko se autem dostaneš,
Pane Křečku, do skal sem k nám,
Ty, co jsi řek', že s trampy zameteš,
Znáš je vůbec, slyšíš, já se ptám.

Půjdeme dál, a s námi ti, co chtějí v lese žít,
Půjdeme dál, když řeka v peřejích nám nese klid,
Půjdeme dál, a ten, kdo bránit nám chce, musí říct,
Co děláme špatně, musí říct.

Půjdeme dál, a s námi ti, co chtějí v lese žít,
Půjdeme dál, když řeka v peřejích nám nese klid,
Půjdeme dál, a ten, kdo bránit nám chce, musí říct,
Co děláme špatně, musí říct.