Prazce

Máš na patách kus dehtu, to od pražců, cos' šlapal tmou,
Jak vydech' jsi si, když jsi nechal všechno špatný za sebou,
Ten šedivej prach cesty, čistej mám vlastně rád
Proti špíně města, připadá ti jako chrám

Jdou nocí a pražce se houpaj'
A do kopců stoupaj', maj' měsíce stín,
Maj' naruby snad život svůj,
Jak děti chtěj' si hrát.

Tam smáli se ti všichni, tady si tě každej ctí,
To proto, že jsi jeden z nich, jeden z nich, a každej to ví,
A možná umíš s lasem anebo vařit dobrej čaj,
Ta hra má jméno Člověk, tak ji nezkaž, jdi a hraj.

Jdou nocí a pražce se houpaj'
A do kopců stoupaj', maj' měsíce stín,
Maj' naruby snad život svůj,
Jak děti chtěj' si hrát.

Jdou nocí a pražce se houpaj'
A do kopců stoupaj', maj' měsíce stín,
Maj' naruby snad život svůj,
Jak děti chtěj' si hrát.