Текст песни Vůně Vánoc - Helena Vondráčková

Když noc, jak černý krystal,
Se právě chtěla snést,
V té chvíli k nám sem přistál
Návštěvník tam z hvězd.

Snad řízen tajnou silou
Našel právě nás,
Tu zvláštní hvězdu bílou,
Byl tu sníh a mráz.

Sbor zpíval jednu z koled,
On ji naslouchal,
Svou krásou začala bolet,
Jak písně které znal.

Vůně Vánoc vábí nás,
Vůně Vánoc, žádná hráz.
V té vzácné chvíli nejsi sám,
Vůně Vánoc vábí,
Pojď sem k nám.

Náš poutník kráčel městem,
Tím shonem vánočním,
Každý dral se s prudkým gestem
Vzít všechno bližním svým.

Přítel z galaxií
Se tísnil v tramvajích,
Tam si říkal, jinak žijí,
Než o čem zpívají.

Pak tam stál potulný hráč,
Co na mandolínu hrál,
Hned se obraz lidských duší
Trochu příznivější zdál.

Vůně Vánoc vábí nás,
Vůně Vánoc, žádná hráz.
V té vzácné chvíli nejsi sám,
Vůně Vánoc vábí,
Pojď sem k nám.

/Vůně Vánoc vábí nás,/
Vůně Vánoc, žádná hráz.
V té vzácné chvíli nejsi sám,
Vůně Vánoc vábí,
Pojď sem k nám.