Текст песни Ja neumim - Jaromír Nohavica

Já neumím psát velkou poezii
Daktylský hexametr není můj svět
Mám jeden starý svetr v kterém žiji
Už moc let
Pan Havlíček než umřel na souchotě
Učil mne velkou českou abecedu
A tak se poflakuju po životě
Jak dovedu
Světem se poflakuju
Tužkou ho obkresluju
Boty si nepucuju
A hřeben nemiluju
Sám sebe povoluju
Sám sebe zakazuju
Ničeho nelituju
Jsem voják který nemá ani frčku
Vojín co běží vždycky v první řadě
Chrání mne jenom úzký kmínek smrčku
V kanonádě
S četaři absolventy hraju pokra
Ale když přijde na lámání chleba
Je jejich obuv suchá moje mokrá
Jak je třeba
Světem se poflakuju
Tužkou ho obkresluju
Boty si nepucuju
A hřeben nemiluju
Sám sebe povoluju
Sám sebe zakazuju
Ničeho nelituju
Já neumím psát velkou poezii
Daktylský hexametr není můj svět
Mám jeden starý svetr v kterém žiji
Už moc let
Pan Havlíček než umřel na souchotě
Učil mne velkou českou abecedu
A tak se poflakuju po životě
Jak dovedu
Světem se poflakuju
Tužkou ho obkresluju
Boty si nepucuju
A hřeben nemiluju
Sám sebe povoluju
Sám sebe zakazuju
Ničeho nelituju