Текст и перевод песни Pavel Bobek - Nedělní Ráno

Nedělní Ráno

Zvonil budík, bylo ráno,
V hlavě mé byl kámen snad a pod ním tma.
Když jsem snídal džbánek piva,
Ještě zdálo se, že divnou příchuť má.
Když jsem spláchl chladnou vodou z očí sny
A z tváře závoj šedivý,
řek mi pohled pouhý z okna ven,
že nedělní je den a lenivý.

Já cítil dál, že v ústech mám chuť cigaret
A písní prošlé noci.
Tak jsem vyšel ven a díval se,
Jak slunce nový den má ve své moci.
A pak mi vánek poslal vstříc tu vůni nedělní,
Co z horkých ploten voní
A náhle chtěl jsem být zas s tebou
Někde za městem ve stínu jabloní.

Chtěl bych být v nedělní ráno
V chodníku kvádrem žulovým
A proč divný smutek mívám,
To snad se nikdy nedovím.
A snad i smrt je méně vážná,
Než tyhle chvíle nedělní,
Kéž mi zvony ranní písní
Na prášek srdce rozmělní.

Šel jsem dál tou vůní ranní
Kolem bílých kočárků a dětských mašlí.
Pak jsem dlouho stál a díval se
Na věci, které svět občas krášlí.
Snad vrátil se mi zrak a já se najednou
Zas díval na svět zpříma,
Teď už možná tvému štěstí lépe rozumím,
Ač vím, že nejsi má.

Já chtěl bych být v nedělní ráno
V chodníku kvádrem žulovým
A proč divný smutek mívám,
To snad se nikdy nedovím.
A snad i smrt je méně vážná,
Než tyhle chvíle nedělní,
Kéž mi zvony ranní písní
Na prášek srdce rozmělní.

Sunday Morning

The alarm clock rang, it was morning,
In my head there was a stone, perhaps, and darkness beneath it.
When I breakfasted on a mug of beer,
It still seemed to have a strange taste.
When I rinsed the dreams from my eyes with cold water
And the gray veil from my face,
A mere glance out of the window told me
That it was Sunday and the day was lazy.

I still felt the taste of cigarettes in my mouth
And the songs of the past night.
So I went outside and watched
As the sun has the new day in its power.
And then the breeze sent me the Sunday scent,
Which smells of hot stoves
And suddenly I wanted to be with you again,
Somewhere out of town, in the shade of apple trees.

I'd like to be on a Sunday morning
A granite block in the sidewalk,
And why do I have a strange sadness,
Perhaps I'll never know.
And perhaps even death is less serious,
Than these Sunday moments,
May the morning bells with their song
Grind my heart to dust.

I walked further along that morning scent
Past white strollers and children's bows.
Then I stood for a long time and watched
The things that occasionally beautify the world.
Perhaps my eyesight returned and suddenly
I looked at the world directly again,
Now I perhaps understand your happiness better,
Although I know you're not mine.

I'd like to be on a Sunday morning
A granite block in the sidewalk,
And why do I have a strange sadness,
Perhaps I'll never know.
And perhaps even death is less serious,
Than these Sunday moments,
May the morning bells with their song
Grind my heart to dust.