Текст песни Nedělní Ráno - Pavel Bobek

Zvonil budík, bylo ráno,
V hlavě mé byl kámen snad a pod ním tma.
Když jsem snídal džbánek piva,
Ještě zdálo se, že divnou příchuť má.
Když jsem spláchl chladnou vodou z očí sny
A z tváře závoj šedivý,
řek mi pohled pouhý z okna ven,
že nedělní je den a lenivý.

Já cítil dál, že v ústech mám chuť cigaret
A písní prošlé noci.
Tak jsem vyšel ven a díval se,
Jak slunce nový den má ve své moci.
A pak mi vánek poslal vstříc tu vůni nedělní,
Co z horkých ploten voní
A náhle chtěl jsem být zas s tebou
Někde za městem ve stínu jabloní.

Chtěl bych být v nedělní ráno
V chodníku kvádrem žulovým
A proč divný smutek mívám,
To snad se nikdy nedovím.
A snad i smrt je méně vážná,
Než tyhle chvíle nedělní,
Kéž mi zvony ranní písní
Na prášek srdce rozmělní.

Šel jsem dál tou vůní ranní
Kolem bílých kočárků a dětských mašlí.
Pak jsem dlouho stál a díval se
Na věci, které svět občas krášlí.
Snad vrátil se mi zrak a já se najednou
Zas díval na svět zpříma,
Teď už možná tvému štěstí lépe rozumím,
Ač vím, že nejsi má.

Já chtěl bych být v nedělní ráno
V chodníku kvádrem žulovým
A proč divný smutek mívám,
To snad se nikdy nedovím.
A snad i smrt je méně vážná,
Než tyhle chvíle nedělní,
Kéž mi zvony ranní písní
Na prášek srdce rozmělní.