Текст песни Muj Rodny Dum - Pavel Bobek

Bylo mi šestnáct let já znát chtěl svět,
Náš dům byl jen mříž,
Táta jen kýv, řek' máš svůj věk
Tak pojď chlapče blíž.

Do kapsy sáh
A dal mi klíč,
řek cestu dál už znáš
Až poznáš svět a budeš chtít
Kam se vrátit máš.
Je to tvůj rodný dům
Tvůj rodný dům
Tvůj rodný dům
Tvůj rodný dům

Pak přešel čas
A přišel mi list
Můj strýc mi psal
A já věděl dřív
Než jsem začal číst,
že si bůh tátu k sobě vzal

Na vlak jsem sed,
Pak městem šel
A dlouho bloudil tmou,
Ale když jsem vzhléd'
Náhle jako stín
Tam stal přede mnou
Můj rodný dům,
Můj rodný dům
Můj rodný dům
Můj rodný dům

Náš plot,
Rozbitá okna a pár holých zdí,
Stará houpací židle,
Nikdo však neseděl v ní,
Byl tam cizí muž,
Na šatech prach, bílou přilbu měl,
Klíč mi na zem spad
A můj vlastní hlas náhle se chvěl,
To je můj rodný dům,
Můj rodný dům
Můj rodný dům
Můj rodný dům

Řek'měl jste přijít dřív
Už není čas,
Raději běžte kousek dál.
Za pár dní
Tu bude nová trať
A ten dům nám v cestě stál.

Pak vyšlehl blesk
A děsný třesk
Z úst mu slova vzal,
Já dál tam stál a do očí
černý prach mi slzy hnal,
Můj rodný dům,
Můj rodný dům
Můj rodný dům
Můj rodný dům