Lyrics V Parku Za Řekou - Jakub Smolik

V parku za řekou byl zakázaný svět
Našich prvních tajných lásek, prvních tajných cigaret
Bylo nám šestnáct a nic jsme nesměli
A chtěli jsme být přes noc dospělí
V parku za řekou na lavičce schované
Za nízkým živým plotem tisíckrát si mi řekla ne
A já se přesto pořád, pořád znovu ptal
Byla jsi blízko, já byl mnohem dál

V kapse mě pálil klíč, náš byt byl na pár hodin prázdný
Já ti to nedokázal říct v parčíku za zdi městských lázní
První týden prvních prázdnin

V parku za řekou, pod starým pomníkem vousatého filosova
Chtěl jsem se stát básníkem
Znal jsem však málo slov a měl jsem úctu k nim
A tak tam nestál básník, jenom němý mim

V parku za řekou hledám to ztracené
Ta svoje proč a kdyby a horký šepot ještě ne
A znova ptám se, znova ptám se všech
Kam jsem tak spěchal, k čemu byl ten spěch
A znova ptám se, znova ptám se všech
Kam jsem tak spěchal, k čemu byl ten spěch