Lyrics Docela obyčejná píseň - Karel Černoch

Já přišel zpívat nevolán,
Píseň, co má povědět vám,
Příběh co prožil jeden pán,
Když s překrásnou dívkou byl sám.

Řek: Dám ti, dám ti, dám ti, dám ti,
Všechno co můžeš chtít
Doufám a doufám a doufám a doufám,
že na to budu mít.
Cítím, že moje jsi ty a nic to nezmění
Ani dva byty a drahý kamení,
Máš moje city a mně svý trápení dáš.

Má paměť tam už nesahá,
Kde stál ten dům, kam došel s ní,
Proč, proč se ta dívka nezdráhá,
Snad věří snům, snad ještě sní.

Že dá jí, že dá jí, že dá jí, že dá jí
Všechno, co může chtít
A doufá a doufá a doufá a doufá
že na to bude mít.

Řekl: Jen moje jsi ty
A nic to nezmění
Ani dva byty
A drahý kamení,
Bázlivá, jdi ty,
Já mám tě k zbláznění rád

Je konec světa, zmizel celý a v zámku klíč,
V dálce svítá, okno vítá den,
A pak se dveře otevřely
A všechno je pryč
Očí pláčí, slzy smáčí klíč.

Řek: Dám ti, dám ti, dám ti, dám ti,
Všechno co můžeš chtít
A ráno a ráno a ráno a ráno,
Tak už zas můžeš jít.
Cítím, že moje city se brzy pozmění,
Nemám dva byty a v tom to pramení,
Blázínku jdi ty, jen žádný trápení čau, čau
Zbylo jen motto a dívka zrazená,
Zrazená proto, že hezký kolena,
Zrazená proto, že hezký kolena má.