Zahradky

Večer zapálil svíčky okolních lamp,
Ruku na tváři, ze mě si čteš,
Holka, tam smutku je na knížku, a já nevím, co s ním,
Pravda s nepravdou, láska i lež.

A písničky smutný, že ze slz by déšť
Pokryl zahrádky nad Berounkou,
Tak směj se a mluv, ať cítím, že jseš,
Já skloním se nad panenkou.

Já oči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš,
A když se nade mnou sklopí, mám rád,
Jsi štěstí, co splétá mi smích na dlaních,
Jsi můj jedinej hřích.

Večer zapálil svíčky okolních lamp,
A ty chodíš, jak bych nebyla snad,
Těch večerů, co myslela jsem na tebe, víš,
Jak bys odněkud zdaleka spad'.

Já oči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš,
A když se nade mnou sklopí, mám rád,
Jsi štěstí, co splétá mi smích na dlaních,
Jsi můj jedinej hřích.

Já oči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš,
A když se nade mnou sklopí, mám rád,
Jsi štěstí, co splétá mi smích na dlaních,
Jsi můj jedinej hřích.
Jsi můj jedinej hřích ...