Jaro

My čekali jaro,
A zatím přišel mráz.
Tak strašlivou zimu
Nepoznal nikdo z nás.

Z těžkých černých mraků
Se stále sypal sníh.
A vánice sílí v poryvech
Ledových.

Z chýší dřevo mizí
A mouka ubývá.
Do sýpek se raději
Už nikdo nedivá.
Zvěř z okolních lesů
Nám stála u dveří
A hladoví ptáci
Přilétli za zvěří,
A stále blíž.

Pak jednoho dne večer,
To už jsem skoro spal.
Když vystrašený soused
Na okno zaklepal.

Můj chlapec doma leží,
V horečkách vyvádí.
Já do města bych zajel,
Doktor snad poradí.

Půjčil jsem mu koně,
A když sedlo zapínal,
Dříve, než se rozjel,
Jsem ho ještě varoval:
Nejezdi naší zkratkou,
Je tam velký sráz,
A v téhleté bouři
Tam snadno zlámeš vaz,
Tak neriskuj.

Na to chmurné ráno,
Dnes nerad vzpomínám.
Na tu hroznou chvíli,
Když kůň se vrátil sám.

Trvalo to dlouho,
Než se vítr utišil.
Na sněhové pláně
Si každý pospíšil.

Jeli jsme tou zkratkou,
Až k místu, které znám,
Kterým bych té noci
Nejel ani sám.
Pak ho někdo spatřil,
Jak leží pod srázem.
Krev nám tuhla v žilách
Nad tím obrazem,
Já kloubouk sňal.

Někdy, ten kdo spěchá
Se domů nevrací...

Verze #2

My čekali jaro,
Zatím přišel mráz.
Tak strašlivou zimu
Nepoznal nikdo z nás.

Zvěř z okolních lesů
Nám stála u dveří.
Mnozí, co se smáli,
Náhle uvěří.

Z chýší dřevo mizí
A mouka ubývá
Nouze nám tak cizí
Se rychle ozývá.

Ve stájích je ticho,
Seno dochází,
Pod malými okny
Bílá smrt obchází
-A stále blíž.

A potom to přišlo,
Co muselo se stát -
Od údolí k horám
Začalo všechno tát.

Tenkrát přišel soused
A jak mluví, téměř lká.
Moje žena myslí,
že se jara nedočká.

Půjčil jsem mu koně
A když saně zapřahal
Ještě než se rozjel
Jsem ho rychle varoval.

Nevracej se brodem,
Ledy už praskají,
Nejpozději zítra
Se na pouť vydají
- Tam k údolí.

Už padalo šero,
Když se navracel.
Delší cestou přes most
Však čas už neztrácel.

Kůň se marně vzpíral,
Dále nechtěl jet.
A jak jsem mu říkal,
Pod nimi prasknul led.

Zvíře, strachem hnané,
Ty saně strhlo zpět
A nad ním se tam v brodu
Navždy zavřel led.

Hledali ho dlouho,
Až když zmizel zbylej sníh,
Pod mostem tam ležel
Na schodech kamenných
- Kudy měl jít.

Někdy ten, kdo spěchá, se domů nevrací...