Текст песни Strazce plamene - Frantisek Segrado
Jste
v
tom
po
krk
I
když
nevinně,
Informovala
mě
věštkyně,
řekla,
ať
to
pána
neleká,
Ale
kdosi
jede
z
daleka.
Vidím
ženu,
jak
se
blíží
tmou,
Dlaně
horké,
hlavu
ohnivou,
No
a
Vám
je
zřejmě
souzené,
Stát
se
strážcem
toho
plamene.
Žertujete
jaksi
třeskutě,
Tady
máte,
já
jdu
na
kutě,
řekl
jsem
jí
dávno
odevzdán
Nevyhnutelnosti
chladných
rán,
Než
mě
ale
k
ránu
objal
chlad,
Zkoušel
jsem
si
do
tmy
malovat,
ženské
tělo
lehce
schoulené,
Vedle
strážce
svého
plamene,
Než
mě
ale
k
ránu
objal
chlad,
Zkoušel
jsem
si
do
tmy
malovat...
Jak
mě
svírá
úsvit
z
ocele,
Nepozvána
vchází
neděle,
A
já
dávám
ruce
za
hlavu,
Plnou
názvů
měst
a
přístavů.
Žije
v
Čechách
nebo
zámoří?
Odkud
přijde,
kdy
se
rozhoří?
Oheň,
který
vede
ztracené,
Ptám
se
právem
strážce
plamene.
Vrabci,
který
hopsá
po
římse,
Zdá
se,
že
už
brzo
zblázním
se,
Proto
na
něj
křiknu
z
plných
plic,
Kratochvíle
z
pouti
a
nic
víc.
Kdo
by
věřil,
že
se
blíží
tmou,
Zrovna
sem
ta
s
hlavou
ohnivou,
A
že
právě
mně
je
souzené,
Stát
se
strážcem
toho
plamene.
Než
mě
ale
k
ránu
objal
chlad,
Zkoušel
jsem
si
do
tmy
malovat...
Внимание! Не стесняйтесь оставлять отзывы.