Текст песни Dávné Lásky - Hana Zagorova & Karel Gott

Ona: Někdy se mi zdává, že je slyším znít
Stříbrnými hlásky spolu šeptají...
Naše dávné lásky, kam jen chtěly jít,
Než je osud roznes větrem po kraji?

On: Toulají se v hájích,
Tančí na loukách,
Jiskří jarní rosou,
Ohněm dýchají.
Vstoupí nohou bosou
Večer na tvůj práh
A dlouho, dlouho, dlouho šeptají.

Tiše stůj a poslouchej.

Ona: I tady někde musí být.

On: Písně snů a zázraků.

Ona: Lásek i hvězd.

On: Písně cest i tuláků.

Ona: I tady někde musí být.

On: Chci své písně žít
A mít svůj sen, svou tvář.
Slyšíš vlétá
Branou světa.
Vítej lásko, tady jsem!

Chci své písně žít
A mít svůj sen, svou tvář.
Slyšíš vlétá...

Ona: Branou světa.

On: Vítej lásko.

Oba: Tady jsem!