Текст песни Vagony - Jan Nedvěd , Frantisek Nedved

Když mlha kvečeru se zvedá
A slunce dlouhý stíny
Naposledy kreslí, kreslí mezi mech
A vůně hořícího jehličí
To jak na ohýnku čaj si vaříš
Do písniček provoní ti dech

Opřeni o stromy a na kamenech
Sedíme a zpíváme
O rose na kolejích a o kouzlu všech tuláckých rán
Kdy člověk nemusí nic
Jenom prostě bejt a koukat
Jak je pěknej svět
A hlavně: není sám

Písnička pohladí ti otevřený rány
Poslední dobou ňák je toho na nás moc
Kdekdo sbírá jen jak v polích setbu vrány
A tady plameny ti dávaj' dobrou noc

A dlaně do potoka ponoříš
Pohladíš uhlazenej kámen
Nevím, jak vám
Mně tohle připomíná křest
A ruku na čelo si položíš
A kapky po tváři ti stékaj'
Jak někdy pěkně umí život vonět, kvést
Písnička pohladí Ti otevřený rány
Poslední dobou nějak je toho na nás moc
Kdekdo sbírá jen jak v polích
Setbu vrány
A tady plameny Ti dávaj dobrou noc

Když mlha kvečeru se zvedá
A slunce dlouhý stíny
Naposledy kreslí, kreslí mezi mech