Текст песни Co bylo dál? - Live - Jelen

Někdy si říkám, jestli ještě znáš mý jméno,
A jak často na mě myslíš, když jdeš spát.
Na zítřek v televizi hlásí zataženo,
A v mý hlavě už tak bude napořád.

Život jde dál,
Lásko, musíme si zvykat,
A není dobrý na tý cestě zůstat sám,
Pro jeden smutek nemá cenu stokrát vzlykat,
Když má svět otevřenou náruč dokořán.

A, co bylo dál, jenom vítr,
Po nebi se mraky honily.
A, co bylo dál, jenom vítr,
A stromy se až k zemi sklonily.

V uších mi pořád zněly tvoje něžný věty,
A do vlasů ti sedal bílej sníh,
Z oblohy černý jak díra mezi světy,
Se na mě snášel a studil na dlaních.

A, co bylo dál, jenom vítr,
Po nebi se mraky honily.
A, co bylo dál, jenom vítr,
A stromy se až k zemi sklonily.

V tom baru nevěděli, že je venku krize,
Z rádia zpíval Cohen
"Lásko, jsem tvůj muž",
Tys vešla dovnitř jak zhmotnění mý vize,
Jako když do srdce mi někdo vrazí nůž...

A, co bylo dál, jenom vítr,
Po nebi se mraky honily.
A, co bylo dál, jenom vítr, a stromy se až k zemi ...

A, co bylo dál, jenom vítr,
Po nebi se mraky honily.
A, co bylo dál, jenom vítr,
A stromy se až k zemi sklonily.