Текст песни Slunecni Vitr - Lenka Filipova

Věštkyně říkala
Vy dva se dávno už znáte
Z minulých životů propletených
Promarněných
Jak slepé rámy v prázdných galeriích

Tak šla jsem a spálila
Věci, kterých ses jen dotknul
I klavír, na který jsi tu hrál
Jak oltář vzplál
Jen propálenou kůži láskou mám dál

Popel z tvých bláznivých nápadů
Smíchala jsem s černou hlínou
Jde o to zas utíkat před osudem
Je jedno, čím jsem
Žít zároveň před i za zrcadlem
Za zrcadlem

To na zemi se vzpomínkami najednou vál
Skulinou v ozonu
Sluneční vítr
Je tu stále
Je tu s námi
Poslouchej

To na zemi se vzpomínkami najednou vál
Skulinou v ozonu
Sluneční vítr
Je tu stále
Je tu s námi
Neodchádzej

Věštkyně smála se
Nemůžeš odložit svůj stín
Patříte k sobě jak moře a pláž
Tak jen se snaž
Stejně se potkáte, lásku nepřekonáš

Kolikrát musíme zemřít a opět být malými dětmi?
Příště mě samotnou nenechávej
A něco si přej
Prosím tě, teď ještě chvíli jen poslouchej
A neodcházej

To na zemi se vzpomínkami najednou vál
Skulinou v ozonu
Sluneční vítr
Je tu stále
Je tu s námi
Poslouchej

To na zemi se vzpomínkami najednou vál
Skulinou v ozonu
Sluneční vítr
Je tu stále
Je tu s námi
Neodcházej