Текст песни Víájpí - Lucie Bílá

Docent Sentiment a hrabě Cynik
A Já jsem jak oblázek na dně vodopádu
Co nemůže říct: no tak já jdu jinam
Voda ho pořád, pořád omílá
A mít vůli, dávno bych tu nebyla
Ten kámen nemůže jít do penze
čeká ho třeba jiná dimenze
A jestli slza úsměv smočí
Ve vodě se jen pootočí
A nastaví svou hrubší stranu
Mít tu moc, tak tu nezůstanu
Můj smutek není žádnej víájpí
Můj průšvih není žádná celebrita
Jsou to dva starý pacholci
A rudej koberec je zrovna neuvítá
Na na na...
A moje pochybnosti v uválenejch šatech
Postávaj tiše, kouřej v oprejskanejch vratech
Když už je ponor vážně přes čáru
Můžu si vylepšovat profil v bulváru
Na věky říkat jenom to co se sluší
A skončit jak balvan s obroušenou duší
A jestli slza úsměv smočí
Ve vodě se jen pootočí
A nastaví svou hrubší stranu
Mít tu moc, tak tu nezůstanu
Na na na...
Na věky říkat jenom to co se sluší
A skončit jak balvan s obroušenou duší
A jestli slza úsměv smočí
Ve vodě se jen pootočí
A nastaví svou hrubší stranu
Mít tu moc, tak tu nezůstanu