Текст песни Jako krev - Meiton

Cítím ten pohyb, jedu vlakem.
Na každý stanici mě čekáš ty, ale marně.
Cítím to pořád dál, je to špatně.
Můj svět jak Silent Hill – ledový nádech.
Držím se stále, říkám to často.
Někdy si musím lhát, abych mohl mít náskok.
Stále mě sledujou ty stíny z doby dávno
Zapomenuté.
(Espíritu santo.)
A já se dívám z okna, venku je mlha.
V odrazu okna vlaku se odráží zkurvená nula.
Měl bych tě sundat, držím se pevně,
Když se zničehonic v kupé otevřou dveře.
Ty stojíš naproti mně, řekni mi, kdo vlastně jsem.
Pokud mě definuje chování, tak je to zlé.
Pomalu zastavuju na trati, něco tu je.
Musím se dostat pryč, jinak jsem dead.

Brodím se mlhou, vodou a blátem.
Moje láska se nebojí, nebojí, zná mě.
Můj svět je tak odlišný, bez barev, dávnej.
A já už se pomalu propadám na dně.

Brodím se mlhou, vodou a blátem.
Moje láska se nebojí, nebojí, zná mě.
Můj svět je tak odlišný, bez barev, dávnej.
A já už se pomalu propadám na dně.

Ten vlak jsem rozstřílel, patříme za mříže.
Nedělej potíže a radši utíkej.
Ta mlha kolem hustá jako krev,
Sražená jedem hada, který kdysi patřil zahradě.
Jako krev, nevidím na metr nic.
Důležité ale je, že budu tvůj princ.
Důležité ale je, že chceš stále víc
A já si nedokážu představit ten život po smrti.
Promiň mi, špatný sny, a proto nespím,
Ale ty spi, prosím, dál, utíkej, tak běž pryč
A neodbočuj z cesty, já hledám jenom štěstí.
Dneska mi to nevyšlo, možná zase někdy jindy,
Ale spíš myslím, že nikdy.
A doufám, že ty sliby nejsou jen budoucí chyby.
A tak si prostě lehnu jenom na zem
A budu čekat na tebe, až mě zase jednou najdeš.

Brodím se mlhou, vodou a blátem.
Moje láska se nebojí, nebojí, zná mě.
Můj svět je tak odlišný, bez barev, dávnej.
A já už se pomalu propadám na dně.

Brodím se mlhou, vodou a blátem.
Moje láska se nebojí, nebojí, zná mě.
Můj svět je tak odlišný, bez barev, dávnej.
A já už se pomalu propadám na dně.