Текст песни Epilog - Ondrej Brzobohaty

Do zahrad básníků
Jdu ukrást z pomníků
Pár vět,
Chci napsat epilog
Dnů za poslední rok
Snad let.

Mefisto čeká na svůj dluh,
A přitom neví, že i bůh
Se splet,
Když vydal právo na chyby,
Ne, tohle není alibi,
Jen můj svět.

Do náručí všech dalších dnů
Odkládám si těch pár snů,
Co mám,
A snad mě čas, ten pacholek,
Ušetří všech báchorek,
Co znám.

O tom, že prý bude líp,
Stačí jenom trochu chtít,
A snít,
Jenže to vážně nestačí
Musíš znát, kam se země otáčí,
A jít.

A tak se dívám ke hvězdám
A dobře vím, že někde tam
Se rodí všechno - to co můžem znát.

A s hlavou hrdě vztyčenou
Cítím ten svět pode mnou
A vím, že se ho nemusíme bát.

Jak pro tuláka po cestách
Můj cíl se měří v hodinách
A měním směr, kam zrovna srdce poručí.

Bez příkazů a vlastních pout
Chci to, co přijde, obejmout,
Vždyť škola života tě nejlíp naučí.

Chci od mnichů bez Ferrari
Si zajít pro rady
A klid,
A ze všech básní, co jich znám,
Sepsat krátký epigram,
Jak žít.

Mefisto čeká na svůj dluh
A přitom neví, že i Bůh
Se splet,
Když vydal právo na chyby,
Ne, tohle není alibi,
Jen můj svět.

A tak se dívám ke hvězdám
A dobře vím, že někde tam
Se rodí všechno - to co můžem znát.

A s hlavou hrdě vztyčenou
Cítím ten svět pode mnou
A vím, že se ho nemusíme bát.

Jak pro tuláka po cestách
Můj cíl se měří v hodinách
A měním směr, kam zrovna srdce poručí.

Bez příkazů a vlastních pout
Chci to, co přijde, obejmout,
Vždyť škola života tě nejlíp naučí.

Ze zahrad básníků
Jsem ukrad z pomníků
Pár vět,
A napsal epilog
Dnů za poslední rok
Snad let.