Текст песни Za oponou - Poetika

Dozní tóny, zhasne sál
Dávno spíš, když bloudím tmou
I když mám tu svou pouť
Nejdu sám
Jedu dál tam domů za tebou

Možná jsi jediná, která chápe co si nosím
Ty roky práce, všechny ty probdělý noci
Nemusím mluvit, stačí jenom jeden pohled
Poznáš co se kolem děje, vidíme si to na očích
I když bloudím v záři světel v hlavě pořád hraje klavír
Zatřásli jsme světem, všem co proti nám se staví
Můžu rozdávat svůj úsměv klidně na všechny ty strany
Všechno je tak jako má být jenom díky tobě Hany
Vím, že nic není jistý, neberu svět samozřejmě
Asi může to být lepší až se ztratí stíny ve mně
Až když každou volnou chvíli budu dávat jenom nám dvoum
Za to že to chápeš, jsem každej ten den vděčnej
A věř mi
I kdyby tu bylo tisíc,
Co dali by mi všechno jenom pro jednu noc ve dvou
Až zas budu padat dolů, všech těch tisíc rychle zmizí
A jen ty jediná budeš znovu zase stoupat se mnou

Dozní tóny, zhasne sál
Dávno spíš, když bloudím tmou
I když mám tu svou pouť
Nejdu sám
Jedu dál tam domů za tebou

Není moc těch, kterým svěřil bych svůj život
Není jich tolik, kolik kterým tolik věřím
Kdybych měl ze všech těch lidí vybrat jenom jedno jméno
Které kdyby šlo o všechno postavil bych ke svým dveřím
Vím, že zvolil bych si tebe a ty by jsi se mnou byla
I když bude to to poslední, co ze mě lidem vrátí
Jsi víc než si myslíš, než možná by jsi chtěla
S tebou zastavím i čas, přesto že se druhým krátí
Štěstí je zvláštní, každý má milion přání
Milion věcí, které chtěl by jednou mít
A i když básník ponoří se do svých básní
Vše o čem pak píše, můžu s tebou snít
A taky vím, že až ty světla zhasnou
Až hudba dohraje pár závěrečných tónů
Opona spadne a ty všechny hlasy zmizí
Po vší té slávě se zas vrátím k tobě domů

Dozní tóny, zhasne sál
Dávno spíš, když bloudím tmou
I když mám tu svou pouť
Nejdu sám
Jedu dál tam domů za tebou

Můžu padat, můžu vstát
Stoupat výš i bloudit tmou
Jsi můj maják v srdci
Na pořád
V jeho světle mířím za tebou