Текст песни Bratislava - STEIN27

Jen další šedý den, bezbarvý, jak jsem chtěl mít,
To rád
Omámen litry vína, v krvi proudící špína,
Jak to mám rád
Opovrhovat sám sebou, pak splývat se stěnou,
Tak jsem to míval rád, než přišel tenhle zvrat

Na sklonku sebezničení, v tom nejmenším tušení,
Spadl mi do mé náruče anděl v podobě svlečený,
Na kůži tuší popsaný, se srdcem rukou vyrvaný
Na rtech mám věty že mu všechny rány zahojím

Jak se to mohlo stát, že jsem to zrovna já,
Na světě ztracený, sám v sobě zavřený,
Co ze všech možných ztrát dostal svou dívku,
Co ve vlasech stříbro má

Den střídá noc, měsíc za měsícem, pak roční období
Stále jsme zavření ve stejném pokoji
Otázek přibývá, jak výčitek, když
Snažíš se mě držet dál od vína
Proč si nechci vzít všechno, co mi chceš dát
Víš proč nechci jít ven, čeká tam spousta jmen,
Co ti ublíží, změní na potápějící se len

Měla sis vybrat jiný svět, měla sis vybrat jiný zpěv
Snažil jsem se tě ochránit, na duši, na srdci, tak leť
Dej za mě pozdrav pegasům, budu na tebe vzpomínat
Abych tě viděl, tak stačí vzhlédnout k nebesům

Jak se to mohlo stát, že jsem to zrovna já,
Na světě ztracený, sám v sobě zavřený,
Co ze všech možných ztrát dostal svou dívku,
Co ve vlasech stříbro má